COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

COTONLAND

aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

AKCE PRO COTONKY NABÍDKA ŠTĚŇAT VÝSLEDKY VÝSTAV AGILITY & DOGDANCING & ... FOTOGALERIE KONTAKT

COTONÍ SKUPINA NA FB

SPONZOŘI COTONKŮ

DOGTREKKING NA 2. ZÁVODĚ ROCKPOINT HORSKÉ VÝZVY V BESKYDECH, 11. 6. 2016

Katty z Jizerského Pekla
Katty z Jizerského Pekla

Další závod Rockpoint horské výzvy za účasti zatím pro tyto závody ne zcela typického plemene Coton de Tuléar proběhl v sobotu 11. 6. 2016 v Beskydech. V DOGTREKKINGU opět vyběhla fenečka Katty z Jizerského Pekla s parťákem páníčkem Daliborem Lupínkem.

Katky s páníčkem celkově doběhli na 21. místě, v kategorii "Muž se psem" pak byli jedenáctí.

Tradiční cíl - projít 43 km trasu - tentokrát s převýšením 2 300 metrů, kde startem a cílem byly Trojanovice, opět splnili. Více v následujícím skvělém podrobném článku, za nějž děkujeme paničce koučce Barboře Lupínkové a páníčkovi závodníkovi Daliboru Lupínkovi.



KATTY Z JIZERSKÉHO PEKLA - DOGTREKKING V BESKYDECH

Fuj, nesnáším brzké vstávání. Páníčci mají zase něco za lubem, už zase mě zavřou do tašky v autě. Nesnáším ji. No nic, dělám, že spím, třeba mě nechají doma. Tak ne...

Po téměř dvou hodinách v autě jsme konečně na místě, Trojanovice - Můstek. Slunko moc nesvítí, vypadá to spíš na déšť, ale aspoň není takové vedro. Vidím zase tu prokletou bránu, kupu lidí a psů. A je to tady, zase budu muset podávat výkon. Jo jo jo, taky závodím, ano běžíme half, ne, nejsem na to malá a NE, nejsem žádný gaučák, tsss. Doufám, že to páneček těm posměváčkům hezky vysvětlí, já to ostatním psům taky pořádně vyštěkám.

Ty přípravy jsou děsně nudné, ani tu není co počůrat, co sežrat nebo koho olízat. A jéééé, klasická znělka a už startujeme, ale kde je panička? Zase fotí, no jo, ale že by běžela s námi, to ne. Co jí narostl ten pupek, tak se děsně vleče a už s námi moc nechodí. Mně se bez ní ale nechce, nejdu. No tak jo, jdu, stejně musím, do příštího závodu ale přiberu na váze a už se půjde podle mne. Být malý má fakt své nevýhody, vůbec se nedá pořádně protestovat.

Asfalt, kameny, tráva, velký kopec - jakási cedule "Velký Javorník", tráva, kameny, jehličí, tráva, jehličí, tráva a občerstveníííííí. Konečně Dolní Bečva a první zastávka. Sem tam krape, ale naštěstí mě páneček nechce nacpat do té trapné šusťákové věci proti dešti. A už zase jdeme, dneska mě to moc nebaví a ke všemu se nám pořád nedaří předehnat ty dva vlky, co jdou na dohled před námi. Páneček je brzda. Navíc se mi dělá puchýř, ale to mu asi neřeknu. Paciny před startem namazal, ale pak už zapomněl. A to mu to panička připomínala, než jsme vyběhli, no jo. Já mu to stejně neřeknu. Tráva, kameny, jehličí, kameny, tráva a konečně druhá občerstvovací stanice - Pustevny. O kus dál je nějaký velký namachrovaný týpek, ale nehýbe se, tak ho jdu oňuchat - Radegast. Smrdí, asi počůraný psy před námi. Jo jo jo jooooooo, podařilo se nám konečně předběhnout ty dva nafrněné vlky se svými paničkami. To bude tou svačinkou - pro mne tam sice byla jen voda a granule, ale páneček je občas i hodný a podělí se aspoň o meloun nebo kousek salámu. Příště se nechám přihlásit jako člověk a dám si taky. Dneska tady ani nejsou ty hodné slečny, co mi dávaly něco dobrého nenápadně pod stolem, škoda.

Mám jazyk až na vestě, pomalu se mi na něj lepí jehličí ze země, ale udávám tempo pánečkovi, aby se neflákal. No dobře, občas popohání on mne, ale to nebudeme v cíli říkat. Pořád je to jen tráva, kameny, tráva, jehličí, tráva a a aaaaaa, asfalt, tady to poznávám, cítím, vidím... vidím cílovou bránu. Tak, teď se s pánečkem musíme předvést, že nejsme žádná mejdla a že coton taky zvládne to, co ty velké chlupatiny, které už jsou teda dávno v cíli. Běžíme na plné pecky, okolí ale vypadá, že se nehýbe, už nemůžu, ale jsme tam! Konečně cíl a bude dobrotka. Panička nikde? To snad ne, my ji ztratili. Kde je? No dobře, budeme hledat až po gulášku.

Aaaaa, panička se našla. Přijela pro nás, ještě že tak, pěšky bychom už nikam nedošli. Vypadám jako čuník, ale to mají za to, že mě nutí k takovým výkonům, aspoň auto jim zašpiním. Třeba si to příště rozmyslí. Ještě teda po domácku udělaná cílová fotka, protože ofiko fotograf už dávno skončil. Jak jako úsměv? Po takovém výkonu? Maximálně tak vyčerpaný pohled plný odporu. Vše se pomalu uklízí, ale někteří ještě dobíhají. A jeee, propásli jsme stánek s pamlsky, ještě balí stánek se sportovními postroji na psy, ale ten raději vezmu oklikou, kdyby mi snad náhodou něco chtěli kupovat.

A hurá domů, moje milované auto, hezky si tady lehnu do své taštičky, zavřete mne a už mi dejte pokoj. Ještě se prý stavujeme ke příbuzným na oslavu narozenin a pak konečně domů. Poprvé jsme kvůli závodu nezůstváli od pátku do neděle, ale nevadí. Všude dobře, doma nejlíp. Jo a na oslavě někomu schválně spadnul kus masa pod stůl. Hodní to lidi. Páníčci sice zase říkali, ať mi to nedávají, že se poseru. A taky posrala, ale stálo to za to.

Paníčkům i Katty děkujeme za další reprezentaci na tomto pro cotonky zatím netypickém závodě.


FOTOGRAFIE ZE ZÁVODU

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla



© Cotonland | Úspěchy cotonků šikulů v roce 2016 | 07.08.2016

© 2008 - 2017 Cotonland | info@cotonland.cz