COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

COTONLAND

aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

AKCE PRO COTONKY NABÍDKA ŠTĚŇAT VÝSLEDKY VÝSTAV AGILITY & DOGDANCING & ... FOTOGALERIE KONTAKT

COTONÍ SKUPINA NA FB

SPONZOŘI COTONKŮ

DOGTREKKING NA 3. ZÁVODĚ ROCKPOINT HORSKÉ VÝZVY V KRUŠNÝCH HORÁCH, 22. 8. 2015

Katty z Jizerského Pekla
Katty z Jizerského Pekla

V sobotu 22. 8. 2015 na startovní dráhu vyrazil nový cotonek šikula - v DOGTREKKINGU začala závodit fenečka Katty z Jizerského Pekla.

Na 3. závodě RockPoint horské výzvy v Krušných Horách zaujala nejenom plemenem, ale i výsledkem - v závodě "half" na 37 km trase doběhli na krásném 17. místě celkově, v kategorii muž se psem byli jedenáctí.

Svůj hlavní cíl - dojít 37 km trasu s převýšením 1 330 metrů, kde nejvyšším bodem byl Klínovec, splnili a to i v horkých letních dnech. Více v následujícím podrobném článku, za nějž děkujeme paničce koučce Barboře Tkadlecové a páníčkovi závodníkovi Daliboru Lupínkovi.



KATTY Z JIZERSKÉHO PEKLA - NOVÁ DOGTREKKAŘKA

S Kattynkou chodíváme už od štěněte na delší procházky, aby se pořádně unavila, protože od mala dobíjela hrozně rychle baterky. Náhodou jsme koukali na Rockpoint e-shop a sháněli nějaké outdoorové vybavení pro nás, když jsme si všimli, že pořádají závody na horách. Přítel chtěl vždy psa, se kterým by mohl běhat, protože s bratrem to nebylo ono (moc zastávek v hospodách), ale malý coton vhodný do bytu nevypadá zrovna jako rasa k tomu vhodná. Napadlo nás, že by byl dobrý nápad to aspoň zkusit. V nejhorším případě by to v průběhu závodu vzdali a naopak v tom nejlepším by došli, proběhla by socializace s jinými pejsky a navíc my bychom měli klidný večer, protože by byla konečně pořádně unavená. A tak zaplatili startovné 600 Kč a přihlásili se jako Valdováci na 3. závod Rockpoint horská výzva - Krušné hory, 22.8.2015.

Několik týdnů před závodem jsme o víkendech podnikali delší výlety, abychom to trochu natrénovali. Nejvíc jsme se obávali, že se jí nebude chtít ťapkat na vodítku a bude cestou oňufávat každý list a kousek trávy, přesně jako to dělá běžně tady na sídlišti. Oznámil jsem jí, že ji rozhodně celou cestu neponesu, maximálně kousek kvůli terénu.

Závod jsme pojali jako "rodinný výlet" a ubytovali se na celý víkend. Přijeli jsme v noci a hned se registrovali. Katty vzala seznamování s konkurencí zodpovědně a jako by do ní vjelo nadšení ze závodu. Celou noc nás nenechala spát, nakonec si vyskočila na postel a uvelebila se jako vítěz na polštáři. A byl klid. Přes noc byla šílená bouřka, jako na horách bývá, zato se konečně ochladilo a závod mohl v 9:00 začít. Před startem jsme okukovali ještě stánek s věcmi pro pejsky, kde Kattynka zaujala prodávající slečny a dostaly jsme k zapůjčení sportovní postroj, který necuchá srst. Což nebyla tak úplně pravda, jak jsme později zjistili, ale možná je to tím, že cotoni nemají sportovní srst. Katty v profi postroji zaujala i pana fotografa, a tak jí udělal sólo fotečku. Zvědavost a pobavení spoluzávodníků nás provázelo hned na startu. Někteří si mysleli, že jsme si dělali legraci, když jsme večer předtím tvrdili, že Katty taky běží závod, a dokonce half. Byla nejmenší účastník, ale sklidila rozhodně nejvíc úsměvů na startu. V tom vyhrála na plné čáře, ačkoli ostatním sahala jen po kotníky. Říká se, že smích prodlužuje život, a tak Katty tímto předvedla další pozitivní vlastnost cotonů - veselý společník. Závod začal.

Pro Katty tedy pomaleji. Rozhodla se, že není potřeba to hned na začátku přehánět a všem dá rozumný náskok, aby měla pachy cestou jenom pro sebe. Páníček jí ovšem vysvětlil, co známená "závodit", a přeci jen tím tunelem lidí nakonec proběhli, i když jen lehkým poklusem. Za rohem už samozřejmě jenom šli, ale to už nikdo neviděl. Diváci zůstali vzadu a soupeři vpředu.

Příštích 7 hodin probíhalo klidně. Kdykoli se před námi někdo objevil, Katty okamžitě začala dobíhat, jakmile se někdo objevil za námi, Katty projevila solidaritu, sedla si a čekala. Je to prostě společenské plemeno. Lesní pěšiny a louky se jí moc líbily, zato kamenité cesty a asfalt ani trochu a snažila se mě svým psím pohledem přesvědčit, že ona se prostě ponese. Neuspěla. Každou ze 3 občerstvovacích stanic využila naplno - pití, lehký snack v podobě několika pečlivě rozkousaných granulí, jakoby zuby nechala doma, a samozřejmě čůrání a očichávání. Nejhorší úsek byla trasa na Klínovec, kdy mě za zády proklínala všemy psími nadávkami a s jazykem až na zemi. Už jsem se bál, že jí budu muset oprašovat jazyk od jehličí a hlíny. Jak jsme po závodu zjistili, na předních packách se jí místy sedřela kůžička, ale během závodu to na sobě vůbec nedala znát a mlčky šla dál. Možná i trochu proto, že si říkala, že ji tam páníček určitě nechá, to on tak běžně dělá na sídlišti. To by panička nikdy neudělala, ale ta zůstala na startu a kdo ví, jestli by ji tady v té divočině našla. Po necelých 7 hodinách, kdy jsme konečně předběhli aspoň jeden smíšený pár (ostaním jsme utekli tak nějak při občerstvení, které jsme vzali hopem), jsme se přiblížili k cílové rovince, kde na nás už čekala hrdá panička, a tak pro její potěšení jsme tedy předvedli vyčerpávající poklus až k cílové čáře. Na tabuli se zobrazil čas 6 hodin a 48 min, ještě jsme se usmáli na fotografa, který už skoro hodinu nefotil, ale nám ještě nabídnul cílovou fotečku aspoň u stanu, a pak jsme sebou plácli vyčerpáním na lavičku, Katty slušně na zem a konec. Závod skončil. Celých 37 km v krásném prostředí přírody, chvílemi za deště, ale celou dobu s maximálním nasazením při minimální rychlosti.

Katty příští den odmítala chodit. Panička se zase odmítala vzdát Ježíškovy cesty na Božím daru, a tak se Kattynka chvílemi nesla, když střídavě pršelo, nesla se víc. Katty si víkend rozhodně užila a doporučila by to všem páníčkům s pejsky. Nicméně my budeme muset vymyslet ještě delší trasu, protože po 3 a půl hodinové cestě, kdy se vyspala, byla zase plná života, zato páníčci byli zralí akorát tak do postele.

Na další start i s mazadlem na packy se postavíme 10.10.2015 na Šumavě. Katty tajně doufá, že tam potká dalšího cotona, aby měla konečně rovnocenného společníka na procházce, tentokrát o délce 43 km.

Paníčkům i Katty děkujeme za reprezentaci na tomto pro cotonky zatím netypickém závodě.


FOTOGRAFIE ZE ZÁVODU

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla

Katty z Jizerského Pekla



© Cotonland | Úspěchy cotonků šikulů v roce 2015 | 31.08.2015

© 2008 - 2017 Cotonland | info@cotonland.cz