COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

COTONLAND

aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

AKCE PRO COTONKY NABÍDKA ŠTĚŇAT VÝSLEDKY VÝSTAV AGILITY & DOGDANCING & ... FOTOGALERIE KONTAKT

COTONÍ SKUPINA NA FB

SPONZOŘI COTONKŮ

PES PŘÍTEL ČLOVĚKA 2004/6: COTON DE TULÉAR

Ilustrační obrázek
Abigail Dar Vysočiny se štěňátky (Ilustrační obrázek)

Je typickým představitelem společenského plemene. I přesto, že se řadí mezi málopočetná plemena, dobyl si díky své velmi přátelské povaze mnoho lidských srdcí a získal si sympatie lidí na celém světě. Právě proto má mnoho přívlastků, například: antidepresivní psík, bavlníček, bavlníkoví psík. Při procházce v parku zaujme rozevlátý cotonek hodně lidí nejenom díky své přátelské povaze, ale i díky svému neodolatelnému šarmu a komediálním kouskům.

Název tohoto psíka zní velice exoticky, stejně jako jméno ostrova Madagaskar, ze kterého pochází. Minulost cotonka je zahalena tajemstvím a o jeho historii holují jen legendy. Ale jak získal své jméno? Hlavním důvodem bylo asi to, že cotonek se nejvíce pohyboval v okolí bavlníkových plantáží, struktura jeho srsti je podobná bavlníkovému chmýří a její barva je podobná plodům bavlníku, které jsou bílé se žlutavým až hnědým nádechem. Tím je objasněna první část názvu tohoto plemene "coton". Ale z jakého důvodu de Tuléar? Na to už je jednodušší odpověď. Právě již zmíněné bavlníkové plantáže, v jejichž okolí byl cotonek nejvíce viděn, se nacházely nedaleko madagaskarského města Toliary, francouzsky Tuléar.


Země původu

Jak už bylo uvedeno, zemí původu je malebný ostrov Madagaskar v Indickém oceánu, který se nachází asi 400 km od jihovýchodního pobřeží Afriky naproti Mosambiku. V minulosti to byl bohatý ostrov bavlníkových a rýžových plantáží. Dlouhou dobu byl Madagaskar francouzskou kolonií, až v roce 1960 se stal nezávislou Malgašskou republikou a jeho obyvatelé jsou Malgaši. Ostrov je zajímavý svou různorodou krajinou a podnebím. Můžeme se zde setkat s deštnými pralesy, ale na druhou stranu i s chladným horským podnebím a dokonce se na jihu ostrova nacházejí i písečné duny. Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě.

Příchod na Madagaskar

Pravdu, jak se tento sympatický psík dostal na ostrov, se asi už nikdy nedozvíme. První legenda nás zavádí do 15. - 16. století. V té době plula loď směrem do západní Indie. Při plavbě ji překvapila bouře nad oceánem a nedaleko madagaskarského pobřeží loď ztroskotala. Na palubě byl párek bílých psíků, který doplaval do jižní části ostrova do okolí města Toliary (Tuléar). Druhá legenda uvádí, že cotonek byl na palubě korábu portugalského kapitána Diego Diase, který objevil Madagaskar při své plavbě směrem do Indie roku 1500. Poslední legenda uvádí, že cotonek byl vyšlechtěn jako psík španělského královského dvora někdy na přelomu 17. - 18. století. V tomto případě jsou podezříváni evropští obchodníci, kteří mohli přivézt cotonka na ostrov coby druh bišonka a využít ho jako obchodní artikl.

Historie cotonka

Za fakt můžeme považovat, že cotonek má velmi blízké příbuzenstvo v bišonech ze středomořské oblasti. V některých literaturách je uváděno, že cotonek mohl vzniknout křížením sjiž uváděným bišonkem, dále papillonem, maltézáčkem a bedlingtonským teriérem. Jsou to jen teorie, ale bedlingtonský teriér může být spojen s cotonkem hřbetní linií, která je u cotonka rovněž lehce klenutá, dlouhá srst by mohla dokládat podíl maltézáčka, a zbarvení srsti některých cotonků by mohlo odpovídat papillonům. Některé zdroje uvádějí, že Coton de Tuléar byl znám původně jako Coton de Réunion nebo Tenerife. Chov byl údajně založen námořníky někdy v 16. a 17. století na ostrovech Mauricius a Réunion. Bohužel na těchto ostrovech tito psíci již dávno vymřeli. V jednom se však všichni shodují, a to v tom, že Coton de Tuléar je členem rodiny bišonů, a proto se zařazuje mezi plemena bišonů. Ostatní je zahaleno tajemstvím a jde jen o spekulace.

Zeměpisec Etienne de flacourt se zmínil ve své knize po návštěvě Madagaskaru v roce 1653 i o psech, se kterými se na ostrově setkal: "Je zde spousta psů, kteří jsou malí a mají dlouhý čumák jako lišky. Někteří mají dlouhé nohy a někteří krátké. Málo jich je bílých. Vyvinuli se křížením čistokrevných plemen psů z Francie a tak zůstali. Jsou užívani k lovu a mají krátké uši."

Druhou zmínku o psech na Madagaskaru můžeme najít v knize "Historie fyziky, příroda a politika Madagaskaru 1928", jejímž autorem je vědec Guillaume Grandidier. Ten popsal setkání se psy, kteří se podobali cotonkům, takto: "Chudá zvířata, která vandrují ve vesnicích, peroucí se za ty nejhorší prasečí zbytky a odcházejí zpět do buše, kde oni přežívají jako divoká zvířata."

Postupem času se z volně žijícího divocha stal domácí pejsek a mazlíček. V padesátých letech chovatelé na Madagaskaru křížili zcela cíleně tyto malé psy, aby dosáhli ideálních potomků. Mnozí z těchto psíků se dostali do Francie, kde na nich chovatelé pracovali dále. Někteří chovatelé navštívili Madagaskar, ale byli zděšeni rozdílností vzhledu madagaskarského cotona a vyšlechtěného evropského cotonka. Přesto někteří chovatelé v devadesátých letech přivezli z Madagaskaru cotonky jako nepříbuzné jedince k obohacení chovu. Párek cotonků přímo z Madagaskaru byl dokonce importován i do České Republiky.

Královský pes

Ne vždy byl cotonek v minulosti tulákem. Byl mu udělen i titul "Královský pes." Opět jsou zde rozpory o tom, jak tento titul získal. Buď mu byl udělen u španělského královského dvora, kde mohl být údajně vyšlechtěn, nebo mu byl udělen francouzskou šlechtou, která žila na Madagaskaru v době kolonizace ostrova někdy v 18. století. Cotonka prý mohli vlastnit pouze prominentní obyvatelé madagaskaru a pro prosté lidi byl vydán zákaz vlastnit tyto psíky.

Povahové rysy

Není asi důležité, jakým způsobem se cotonek na Madagaskar dostal, ale důležité je to, že v divoké přírodě na ostrově přežil a tím vyhrál. Bylo to zejména díky jeho povahovým rysům, ke kterým patří vytrvalost, chytrost, mrštnost a jednou z jeho předností je i schopnost rychlého běhu. Takže, když se nad jeho vlastnostmi zamyslíme, určitě pro něho nebylo těžké neučit se žít z jednoho pohledu v krásné a z druhého v kruté madagaskarsé přírodě.

Báječný rodinný pes

A jaký je cotonek dnes? Báječný rodinný pes. Je připraven kdykoliv ke hrám. Je oddaný svému pánovi a umí jeho lásku dokonale oplácet. Nevybírá si jen jednoho příslušníka rodiny jako svého pána, ale jeho pánem je celá rodina. Respektuje i jiná zvířata žijící v rodině. Ale pozor, jeho instinkt lovce někdy přetrvává. Je velice bdělý, ale není zbytečně uštěkaný. Ke štěkotu ho vede spíše jeho pud hlídače. Pro svou velikost je ideálním společníkem do městských bytů. Díky své temperamentní a živé povaze ocení procházky přírodou. Pod jeho nadýchanou srstí se skrývá na jednu stranu klidný, mírný, ale na stranu druhou temperamentní a sportovní pes. Je výborný k výcviku agility a canisterapii. Protože je hravý a učenlivý, vyniká i v disciplíně "tanec se psem". Má výborný orientační smysl.

Antidepresivní pes

Díky své povaze si ve Francii získal přezdívku "antidepresivní pes". Zasloužil si ji díky své lásce k dětem a své věrnosti ke starým lidem. Proto ho využívají v dětských domovech, v zařízeních pro postižené děti a v domovech seniorů. Je ideálním společníkem pro opuštěné lidi. Pro lidi odkázané na invalidní vozík není těžké se s tímto psíkem věnovat aktivně výstavám a chovu.

Výchova a chov

Výchova se obejde bez křiku a tvrdosti. Jeho povahové rysy vám umožní cotonka vychovávat i klidným hlasem. A když výchovu pojmete jako napínavou hru, máte vyhráno. Je celkem poslušný. Pokud doma provede nějakou tu lumpárničku v době vaší nepřítomnosti, ihned to poznáte. Cotonek je někde schovaný a když přijde na vaše zavolání a vy mu vyčiníte, kouka do stropu, jako že on nic a byl to určitě někdo jiný. I přesto, že to ve vás vyvolává spíše pocit smíchu, musíte být důslední. S výchovou by se mělo začít již ve štěněčím věku a měl by s ní začít už chovatel.

Porody u cotonků bývají většinou bez komplikací. Feny jsou vzorné matky. Pečlivě se starají o své ratolesti. Čas od času se fena-matka rozhodne, že pelíšek není to ideální místo pro její potomky a přenese je na pro ni ideálnější místo, například do páníčkovy postele. Někdy u ní přetrvává přírodní pud v tom, že přetráví potravu a vyvrhuje ji štěňatům, a tím je dokrmuje. Takže štěňátka cotonků jsou pěkní "bumbrlíčci". Trpělivě po svých potomcích uklízí.

Barva srsti

Barva srsti je bílá nebo bílá se stíny - náznaky plavé nebo světle šedé. U narozených štěňátek jsou tyto barevné znaky tmavší, ale postupem času dorůstají do žádaného odstínu a to ve věku asi dvou měsíců. Je nutné si u cotonů se znaky pamatovat, že základní barva je bílá, což znamená, že dvě třetiny srsti musejí být bílé. Některým cotonkům jejich barevné znaky zůstávají do dospělosti, některým odrůstají a mají v dospělosti pouze bílou srst. Poslední dobou je trendem zahraničních chovatelů upřednostňovat pouze cotonka s bílou srstí. Tím jim ovšem v chovu nastal závažný problém spojený s velkým úbytkem pigmentu. Je nutné si proto pamatovat, že cotonek se znaky a cotonek s bílou srstí musejí být v chovu v rovnováze, aby nedocházelo k úbytku pigmentu a aby byl dodržen poměr barev. V této souvislosti je nutné připomenout, že byla vydána známka k výročí Malgašské republiky, a na ní byl cotonek se znaky, což znamená, že v žádném případě nejsou upřednostňováni cotonci s bílou srstí nad cotonky se znaky.

Péče o srst

Srst samozřejmě potřebuje pravidelné česání a kartáčování. Hlavně po procházkách v lese, kdy se do srsti zamotají úlomky větviček a jehličí. Pokud se vám při procházkách cotonek ušpiní, někdy stačí srst vykartáčovat a tím se i pročistí. Při kartáčování používáme přípravky na rozčesávání pro dlouhosrstá plemena. Pokud je třeba cotonka vykoupat, používáme šampony pro dlouhosrstá plemena a bílé psy. Po koupání musíme vždy srst ošetřit kondicionérem. Abychom docílili žádaného efektu, měla by být srst vysušena fénem a zvolíme vlažný vzduch. Srst neupravujeme zásadním střihem jako u plemene pudl nebo bišon. Spíše jde o vytvarování srsti na těle tak, aby cotonek působil celistvě a upraveně, a srsti na tlapkách. Srst mezi polštářky (zespodu tlapek) vystříháváme. Srst na krku a na kohoutku češeme na pěšinku, od kohoutku srst češeme směrem k zádi a k ocasu. Dříve se cotonkům nechávala srst přes oči, nyní se na výstavách češe srst na hlavě dozadu, aby vynikla jeho obličejová část. Cotonek patří mezi plemena, která nelínají. A proto je potřeba ve věku, kdy se mění srst ze štěněčí na dospělou, ji kartáčovat velice často, abychom rychleji dopomohli výměně srsti. V tomto věku je to nejhorší období, ale když ho překonáme, máme vyhráno.

Chov v Evropě a České Republice

Tak, jak je vyváženo koření a bavlna z ostrova jako obchodní artikl, se dostalo do Evropy i plemeno Coton de Tuléar. Z čarokrásného ostrova byl cotonek dovezen dlouho předtím, než byl v roce 1970 oficiálně uznán. Ve Francii se zařadil velmi rychle mezi společenská plemena. Dnes je rozšířen po celém světě. Vzhledem k různorodému podnebí na Madagaskaru nebylo pro cotonka těžké si zvyknout ve státech s rozdílnými klimatickými podmínkami. Takže cotonek žije například v chladném Finsku, ve slunné Itálii a dokonce se v posledních letech stal velice oblíbeným i v USA a Kanadě. Jeho popularita ve světě byla tak vysoká, že cotonků na Madagaskaru začalo rapidně ubývat. Cenu za slávu a oblíbenost někdo zaplatit musel. Coton de Tuléar se stal tak vzácným na ostrově, že malgašská vláda musela přistoupit k velice nepopulárnímu opatření, a tím byl zákaz vývozu tohoto psíka z ostrova. Nyní je snad tento zákaz částečně zrušen. Jak jsme byli informováni, pokud chcete vyvézt cotonka z Madagaskaru, musíte mít ze strany malgašských úřadů zvláštní povolení k exportu.

Do České Republiky přišel první cotonek v roce 1991 z Belgie. Chov se pomalu rozšiřoval a přicházeli další a další představitelé tohoto plemene z různých koutů Evropy, například z Finska, Francie, Itálie, Švédska a Dánska.

Od roku 1999 funguje v ČR chovatelský klub pro toto plemeno "Klub Coton de Tuléar", který sdružuje majitele, chovatele a příznivce plemene. Klub vydává třikrát ročně klubový zpravodaj. Hlavním cílem klubu je chov zdravých jedinců. Proto od 1. 1. 2002 je povinné pro každého jedince, který vstupuje do chovu, vyšetření luxace čéšky. Klub uvažuje též o zavedení povinného vyšetření PRA. Vzhledem k tomu, že plemeno Coton de Tuléar stále patří mezi málopočetná plemena, bude klub na základě rozhodnutí členské schůze tolerovat chybějící zuby z řady PM (premolárů) za předpokladu, že jedinec s chybějícími zuby nebude vykazovat žádné jiné vady uvedené ve standardu FCI. Takový jedinec vstupuje do chovu s podmínkou, že jeho partner musí být plnochrupý. Na druhou stranu byl ze strany klubu zpřísněn standard FCI tím, že jsou nechovní jedinci s předkusem. Takže do chovu vstupují jen jedinci s nůžkovým a nebo klešťovým skusem.

Michaela Šimůnková



Tento článek vyšel v roce 2004 v 6. čísle časopisu Pes Přítel Člověka.

Originál článku v .jpg si můžete prohlédnout zde.

© Cotonland | Napsali o cotoncích | 27.03.2010

© 2008 - 2017 Cotonland | info@cotonland.cz