COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

COTONLAND

aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

AKCE PRO COTONKY NABÍDKA ŠTĚŇAT VÝSLEDKY VÝSTAV AGILITY & DOGDANCING & ... FOTOGALERIE KONTAKT

COTONÍ SKUPINA NA FB

SPONZOŘI COTONKŮ

KVĚTY: ČÍSLO 31, ROK 1999: BAVLNÍČCI - ZAKÁZANÍ PSI

Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek
"Uááá!" Výkřik proťal poklidnou atmosféru obchůdku. "Ten límec se pohnul!" ječela dál jedna ze zákaznic a s vyjevenýma očima zírala na krk ženy před sebou

Nedošlo jí, že v létě se kožešinové límce obvykle nenosí! Zato se právě takto mohou nosit bavlníčci. Bez ohledu na počasí - v mrazu, v dešti i za plného poledního žáru.

"Zvykli si a moc se jim to líbí," říká Michaela Šimůnková, majitelka šestice bělostných psíčků bavlníčků a zlehounka hladí nadýchanou srst zvířátka ležícího kolem jejího krku. Bavlníčci, bavlníkoví psi neboli příslušníci rasy Coton de Tulear jsou milí, přítulní, laskaví, nenároční. Michaela Šimůnková, chovatelka a současně i poradkyně chovu Klubu Coton de Tuléar v naší republice, o nich mluví jako o roztomilých medvídcích ve vatové srsti.

Až do roku 1977, kdy byl na starý kontinent přivezen první coton, Evropa bavlníčky neznala. Pro svou skladnost, povahu a veselý přístup k životu si ale okamžitě našel spoustu příznivců. Cotonskými velmocemi se stalo Dánsko, Švédsko, Finsko, ale především Belgie, kde najdeme nejúspěšnější a nejslavnější chovatelskou stanici na světě Of Woodland Cottage. V naší republice se za pouhých deset let rozrostl počet cotonů z nuly na šest stovek.

Připluli škunerem?

Domovinou bavlníčků je ostrov Madagaskar - území exostických rostlin, deštných pralesů, drsných horských podmínek, savan, vyprahlé země, rýžových a bavlníkových polí. "Pojmenování coton získal psík zřejmě proto, že se vyskytoval v okolí bavlníkových plantáží. Hlavní důvod názvu však ukrývá jeho srst, která svou strukturou připomíná bavlníkové chmíří," vysvětluje Michaela Šimůnková. Pojmenování de Tulear specifikuje přímo místo, odkud rasa pochází - město Toliary (francouzsky Tulear). Okolnosti, za kterých se bílý psík na Madagaskar dostal, zůstávájí dodnes zahaleny rouškou tajemství.

"Existují dvě verze. Podle první v roce 1500 ztroskotala u pobřeží loď, snad pirátský škuner. Jediní, kdo přežili, byli dva bílí psíci, kteří doplavali až ke městu Toliary. Druhá verze hovoří o 18. století. Cotoni prý v tom čase připluli spolu s obchodníky, kteří je darovali místnímu králi. Francouzští šlechtici žijící tehdy na ostrově si je oblíbili a udělili jim titul královský pes. Směly je chovat jen vyšší vrstvy, prostý lid měl dokonce zakázáno psy vlastnit," zasvěcuje nás do záhad Michael Šimůnková.

Zákazy se cotonům na Madagaskaru nevyhýbají ani v současnosti. Stali se na světě natolik oblíbenými, že vývoz snížil jejich stavy na ostrově na kritickou hranici. A tak byl další export na nějaký čas zakázán.

Nelíná!

Kdo nějaký čas žil s chlupatým pejskem, ví, že za krásu se platí. Údržba srsti bývá náročná na čas a především na nervy psa i chovatele. Ve výstavním porostu, který na ulici nutí kolemjdoucí k obdivným pohledům, se skrývá záludný nepřítel pořádkumilovných hospodyněk. Boj s vypadanými chlupy je marný. Zalézají do koberců, potahových látek, shlukují se v chomáčích, aby se usadily i v tom nejzapadlejším rohu místnosti. Občas proplují vzduchem, aby usedly na váš sváteční oděv. Samozřejmě ve chvíli, kdy nejvíce pospícháte do práce či do společnosti. Jestliže chcete mít chlupáče a vyhnout se podobným případům, nabízíme vám řešení: Pořiďte si cotona - nelíná!

Podle Šárky Svobodové, další zkušené chovatelky bavlníčků, ani údržba deset centimetrů dlouhé srsti není o nervy. Vzhledem k rozmanitým přírodním podmínkám domovského ostrova patří coton mezi zocelené psy. Nevadí mu promoknutí, koupel v zaneřáděné kaluži ani pořádné ušmudlání. "Lehce se vyčeše, koupání doporučuju jednou za tři měsíce. Častější odmašťuje srst," radí Šárka Svobodová.

Společně s Michaelou varují před dobře míněnými úpravami exteriéru. "Přes hustou ofinu, která chrání jeho oči před prachem a sluncem, samozřejmě vidí. Sám si umí udělat průzor. Pěšinky a culíčky nad čelem mohou přinést pouze jediné - záněty očí."

Klaun i sportovec

Život s cotonem je prý jeden velký kabaret. Malincí klauni se dovedou točit dokolečka, chodit po dvou, skákat. Všechno sobě a lidské smečce pro radost. V rodině chtějí potěšit všechny. Nevolí si jednoho pána, milují každého člena domácnosti: děti přece jen o poznání víc. Jsou vytrvalí a poslušní. Při výchově lze vynechat zvýšený hlas, dodržovat se musí důslednost. Když už ve vaší nepřítomnosti nějakou tu rošťárnu vyvedou, pak se před vaším příchodem někam "zašijí" a stanou se "neviditelnými". Po čase se "zhmotní", ale prozradí se podezřele nevinným pohledem.

Bavlníčci, ačkoli připomínají obláčky cukrové vaty, nejsou z cukru. To dokazují mj. i na soutěžích agility, kde se lehce poperou s nástrahami obtížných překážek.

Coton de Tulear je ideální společenský pes vhodný do bytu i do domku. Má veselou, tolerantní povahu, komediální náturu. Pochází z Madagaskaru, odkud byl poprvé přivezen do Evropy v roce 1977. Dnes je rozšířený po celém světě. Má dlouhou vatovou srst nenáročnou na údržbu. Barva srsti je bílá, přípustné jsou žluté nebo šedé skvrny. Ideální výška v kohoutku je u psa 28 centimetrů, u feny o 3 centimetry méně. Psi dosahují váhy 4 až 6 kilogramů. Feny 3,5 až 5 kilogramů.

Tamara Dobrovolná



Tento článek vyšel v roce 1999 v 31. čísle časopisu Květy.

Originál článku v .jpg si můžete prohlédnotu zde.

CotonLand děkuje paní Michaele Šimůnkové z chovatelské stanice Klenot Toliary za poskytnutí tohoto článku ze svých archivů.

© Cotonland | Napsali o cotoncích | 27.07.2009

© 2008 - 2017 Cotonland | info@cotonland.cz