COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar COTONLAND aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

COTONLAND

aneb ze světa plemene Coton de Tuléar

AKCE PRO COTONKY NABÍDKA ŠTĚŇAT VÝSLEDKY VÝSTAV AGILITY & DOGDANCING & ... FOTOGALERIE KONTAKT

COTONÍ SKUPINA NA FB

SPONZOŘI COTONKŮ

PSÍ SPORTY 2011/06: JAK SE SPORTUJE S: COTON DE TULÉAR - BAVLNĚNÝ ŠLECHTIC Z MADAGASKARU

Ilustrační obrázek: Hakim from Cotton Home
Hakim from Cotton Home (Ilustrační obrázek)

Většina z těch, kdo cotonka poprvé uvidí, si ho automaticky zařadí do kategorie sice roztomilého, ale hlavně "gaučového" psíka: Stačí ale strávit v jeho přítomnosti pár dalších chvil a brzy zjistíte, že před sebou máte mnohem víc, než jen klubíčko bílé nadýchané srsti. V bavlníčcích, jak majitelé tohoto plemene své pejsky s oblibou nazývají, se skrýva skvělý společních plný energie a dobré nálady a klidně i malý sportovec. Nejlepším pokladem, který v cotonkově povaze ale můžete najít, je úžasná přizpůsobivost, která se jenn tak u nějakého plemene nevidí. Pokud nemáte čas s nimi třeba během pracovního týdne chodit na dlouhé procházky, budou klidně odpočívat doma, aniž by vám něco zničili. Budete-li mít ale čas a náladu, s ochotou se s vámi pustí do tréninku agility, tance se psem nebo s vámi třeba vyrazí na celodenní horskou túru, kde budou radostně ťapat po vašem boku a užívat si přírody.

Exteriér

Pojďme si na začátek ve stručnosti ujasnit, jak vlastně vypadá pejsek, kterému je věnován tento článek. Ve standardu č. 283 je coton popisován jako "malý společenský pes s dlouhou bílou srstí vatové struktury, kulatých tmavých očí a inteligentního výrazu". Jeho kohoutková výška se pohybuje kolem 26-28 cm u psů a 23až25cm u fen, ve většině případů cotonci váží 4 - 7 kg. Jedná se tedy o pejska sice malého, se kterým není problém cestovat ani žít v malém bytě, ale zase ne přehnaně miniaturního, takže se nemusíte bát, že by si při sebemenším skokku mohl ublížit. Nejnápadnější je na cotonkovi jeho dlouhá srst, jejíž zvláštní struktura dala tomuto pejskovi jméno (slovo "cotton" znamená v angličtině bavlna). Cotonci mohou být buď čistě bílí, nebo mohou mít po těle různé barevné znaky (od světle plavé až po tmavě šedou). Bílá by ale vždy měla být hlavní barvou.

Vyzrál i na krokodýla

Chceme-li se dozvědět více o povaze bavlníčků, vraťme se zpátky k jejich původu. Pokud vám prozradím jiný název cotonka - madagaskarský bičonek, je země původu jasná. Druhá část oficiálního názvu plemene "de Tuléar" zase označuje přístavní městečko Toliara, francouzky tuléar, odkud se cotonci údajně na Madagaskar rozšířili.Pravdu o tom, jak se ale bavlníčci na tento ostrov dostali, mužee dens hledat pouze v legendách. Vesměs vyprávějí o tom, že předkové cotonů se na ostrov dostali útěkem nebo záchranou ze ztroskotané lodi, na Madagaskaru částečně zdivočeli, zkřížili se s tamějšími psy a nějakou dobu tu přežívali na vlastní pěst. K tomuto období se váže další legenda, která vypráví o šikovnosti a chytrosti těchto malých psíků. Smečka bavlníčků chtěla překonat řeku plnou krokodýlů. Našli si tedy vhodný brod a poté jeden z cotonků odběhll s hlasitým štěkáním kkousek dál od své smečky. Když za ním odplavali všichni krokodýi rychle se vrátil ke svým druhům a všichni cotoni úspěšně přebrodili řeku.

Vraťme se ale od legend zpět ke skutečnosti. Po nějaké době si roztomilých bílých pejsků všimla madagaskarská šechta, která si je natolik oblíbila, že prostým lidem byl jejich chov zakázán. V 18. století se na madagaskarský trůn dostala francouzská šlechta, kterou cotonci také velmi uchvátili. Odtud byl už jen krůček k příchodu cotonů do Francie, kde byli dále šlechtěni a časem se odtud rozšířili do celé Evropy i na další kontinenty. Do čech byl první cotonek přivezen z Belgie roku 1991.

Lék proti depresi

Z předchozích odstavců je jasné, že coton není klasickým společenským plemenem, které vždy jen dělalo společnost šlechtě. Ne nadarmo je i dnes často označován spíše jako doprovodný pes. Čím si ale cotonek získává srdce milovníků psů? V první řadě je to jeho veselá povaha. Bavlníčci jsou stále plní optimismu a radosti, jsou to malí klauni, kteří nesnesou, aby byli jejich lidé nešťastní. Ne nadarmo jsou ve Francii často označováni jako antidepresivní psi. Většina cotonků je do vysokého věku velmi hravá a tito psi se také poměrně snadno a rádi učí všemu novému, což je přímo předurčuje pro mnoho psích sportů. Nejoceňovanější vlastností bavlníčků je ale již zmíněná úžasná přizpůsobivost. Z praxe můžu potvrdit, že cotonek se velmi lehce přizpůsobí povaze svého majitele. Může z něj být opravdu gaučák (i když jen tato role tohoto inteligentního pejska plně nikdy neuspokojí), ale také skuteční sportovec. Při cestování mu nedělá problém změna prostředí. Přizpůsobivost cotonkků zvláště ocení lidé, kteří na jednu stranu přes týden nemají čas se psem chodit na několikahodinové procházky, ale na stranu druhou by s ním o víkendu nebo ve chvilce volna rádi sportovali a zapojili ho do svého aktivního života.

PSÍ SPORTY A DALŠÍ PSÍ AKTIVITY
Agility

V tomto u nás asi nejoblíbenějším psím sportu, najdete také nejvíce sportujících cotonků. Tyto pejsky velmi baví spolupráce s pánem. Mnozí psi se úplně rozzáří, jakmile před sebou uvidí překážky a vidinu běhu a zábavy se svým lidským přítelem. Pod správným vedením bývají velmi přesní, čímž často dohánějí i svůj menší handicap, kterým je pro tyto pejsky vyvinutí hodně vysoké rychlosti. Ani to jim ale nebrání v účasti v nejvyšších soutěžích. Někteří majitelé, kteří se rozhodnout pro sportovní dráhu s cotonkem, svého pejska nechávají ostříhat, čímž se jeo rychlost někdy o něco zvýší, a hlavně se mu do srsti při tréninku a na závodech nezamotává všechno možné. Na druhou stranu pozorovat dlouhou vlající srst bavlníčků při jejich pohybu je neopakovatelný zážitek pro oko diváka. Naším nejúspěšnějším cotoním závodníkem je fenka Beruška Bohemia von Niemes (majitelka Jaroslava Holasová). Mimo jiné se pyšní dvakrát 1. místem v SA1, osmkrát 1. místem v SA2, 2. místem v SA3 a čtyřikrát 1. místem v jumping a open. Účastnila se také mistrovství ČR v letech 2007, 2008 a 2009 (tam obsadila v součtu jednotlivců 11. místo). V kategoriích SA1 a SA2 běhá pejsek Teddy (Brutus Chundelaté Kouzlo majitelky Lenky Novákové) a přestup do kategorie SA2 na závodech získal také Piko (Brad Klenot Toliary majitelky Lucie Malinové).

Dogdance (Tanec se psem)

Tento sport patří v současnosti mezi majiteli cotonků k nejoblíbenějším. Bavlníčci se při něm mohou pořádně vyřádit a spolupracovat a tím potěšit svého pána. Samozřejmě, jako pro všechna plemena, i pro cotonky je dobré najít cviky, které jsou pro ně nejpříjemnější. Baví je skoky, otočky, slalomy a další cviky ve freestyle, ale není pro ně problém se naučit a oblíbit si i přesnou prci u nohy psovoda. V praxi je třeba se soustředit na to, abychom cotony v zálibě ve sportu podporovali. Tresty pro ně zde ve valné většině případů nemají žádný smysl, naopak se mnoho citlivých cotonků stáhne do sebe a přijde o chuť spolupracovat se svým člověkem. Pokud ale k tréninku psovod přistoupí jako ke hře, může se s bavlníčkem dostat i na nejvyšší soutěže dogdance a nebo si "jen" užívat radost, kterou jemu i jeho pejskovi bude tento sport přinášet.

U nás se v současné době tanec se psem mezi cotonky stále více šíří. Přispívají k tomu také semináře dogdance pořádané několikrát ročně v Praze, tzv. Coton dance, které jsou určeny právě výhradně pro toto plemeno. V současnosti mají bavlníčci ve svých řadách také několik úspěšných závodníků. Mezi ně patří fenka Daisy Chundelaté Potěšení (majitelka Tereza Zůnová), která se může pyšnit mnoha poháry a medailemi z oficiálních i neoficiálních závodů (podle pravidel DDCCR šeskrát 1. místo na oficiálních závodech v divizích freestyle a tanec se psem), účasti na Mistrovství republiky 2009 DDCCR a také úspěšně složenými zkouškami pod oběma kluby v současnosti zaštitujícími tento sport (podle Czech Dogdance Club titul Profi Team 1. úrovně, podle DDCCR Master of Dogdancing 1. úrovně + zkouška DwD 2. úrovně také na výborně). Dalším úspěšným cotoním tanečníkem je pejsek Teddy (majitelka Lenka Nováková), který obsadil dvakrát 1. místo na závodech podle pravidel DDCCR v kategorii freestyle a dvakrát 3. místo v kategorii Musical Dressage. Teddy se účastnil také Mistrovství republiky 2009 DDCCR a pod stejným klubem má složené tři zkoušky 1. úrovně (MD, HtM a F). Stejný počet zkoušek má složený i pejsek Piko (majitelka Lucie Malinová), konkrétně 1. úrovně divizí MD, F a DwD.

Sportovní kynologie

Cotonek nikdy nebude obranář, což mu ale nebrání v tom, aby skládal zkoušky a účastnil se závodů v poslušnosti. Osobně jsem si se svou fenkou vyzkoušela i stopování a musím říct, že to jí také moc bavilo. Opět stačí trochu radosti ze strany psovoda a cviky poslušnosti se pro cotonka stanou oblíbenou hrou.

Úspěchy v tomto kynologickém sportu zatím zaznamenává jen jeden coton, a to již výše zmíněný Teddy. Má složené zkoušky ZOP a ZZO a na závodech podle ZZo se umístil na 3. a 5. místě.

Obedience

Pro cotonky není poslušnost ani radostný výkon větší problém, takže není důvod, proč by také v tomto sportu nemohli být úspěšní. V současné době mezi sebou nemámme žádné cotoní sportovní týmy, ale někteří už si tento sport oťukávají a snad se i zde brzy dočkáme bílých chlupáčků i na nějakých závodech.

Canisterapie

I když nejde o psí sport v pravém slova smyslu, v článku o bavlníčcích by zmínka o něm určitě neměla chybět. Cotonci milují mazlení a jejich vzhled je k otykům přímo předurčuje. Mají cit pro lidi, kteří potřebují pomoct, a ochotně jim předávají svou radost a chuť do života. Už jsem se setkala i s několika případy, kdy si cotonky pořídili lidé přímo jako společníky pro postižené členy rodiny, kterým pak tito pejsci úspěšně usnadňovali život.

Výstavy a juniorhandling

Ani v tomto případě se sice nejedná o psí sport, ale stále je to v současné době oblast, kde se s cotony setkáváme nejčastěji. Pro mnoho lidí může být příjemné zjištění, že pro úspěšnou výstavní kariéru není nutné mít cotonka jen zavřeného doma, aby se náhodou nerozcuchal. Moje fenka je mezinárodní šampionka a přitom s námi chodí na výlety do lesa i po horách a aktivně se s ní věnuji dogdance Spousta cotonkků se ráda předvádí, takže si výstavy dost často i užívá. V juniorhandlingu se s cotonky také můžeme setkat, v současné době "na bedně" často vídáme Kristýnku Chovancovou s fenkou Octavia Klenot Toliary. Juniorhandlingu se v současnosti úspěšně věnují také Lucka Malinová s pejsekem Brad Klenot Toliary.

Lidské sporty s cotonem

Cotonek je společenský pes a jako takový chce svého člověka doprovázet všude, kde je to jen možné. Díkky své velikosti a přirozenému sympatickému působení na většinu lidí s ním není problém cestovat a podnikat výlety všude možně (moje Daisy asi největší rozruch vyvolala při svém nadšeném běhání po vrcholcích Vysokých Tater). Bavlníčci si užívají přírody, nadšeně ťapají své rodině po boku. Někteří majitelé je také pravidelně berou na svoe kondiční běhání.

Péče a zdraví

Určitě vám vrtá hlavou, kolik času ve skutečnosti vyžadue cotonkova největší ozdoba, nadýchaná srst. Nebudu vám lhát, peče o ni zanedbatelná není. Zvládnout se to ale dá. Názory na frekvenci i způsob česání a kartáčování srsti se mezi jednotlivými majiteli bavlníčků značně liší. Prměrně aktivního cotonka je dle mých zkkušeností nutno důkladně pročesat asi dvakrát třikrát týdně a s trochou šikovnosti je coton učesaný do půl hodiny. Pokud s cotonkem absolvujete dlouhou procházku po lese, e samozřemě nutné ho po návratu domů zbavit posbíraných větviček a lehce ho pročísnout. Frekvence koupání se hodně liší podle místa, kde cotonek žije, a podle jeho aktivit. Většina lidí ale cotonka koupe přibližně ednou, nanejvýš dvakrát do měsíce. Vykoupaný načesaný cotonek je opravdový bavlněný zázrak, který přímo svádí k mazlení. Srst se s trochou snahy ze strany majitele dá udržet ve výstavní kondici i poku s bavlníčkem žijeme aktivně a sportujeme. Je-li pro někoho česání opravdu nepřekonatelný problém, může cotona také nechat ostříhat. Pro milovníky pořádku je velmi příjemné, že cotonek po sobě zanechává je málo chlupů, většina odumřelé srsti totiž skoknčí při česání v kartáči. Jinou specifickou péči cotonek v podstatě nevyžaduje.

Coton de Tuléar je poměrně zdravé plemeno, k bonitaci jsou nutné výsledky vyšetření DKK a PRA a ani s jedním nějaké podstatné problémy nejsou. Cotoni jsou plemenem dlouhověkým, nezřídka se v plném zdraví dožívají 15 let. Větší problémy obvykle nebývají ani s odchovem štěňátek, kterých se v průměru v jednom vrhu rodí asi 2 - 4.

Je pro mě cotonek to pravé plemeno?

Povahově by majitel cotonka měl splňovat několik předpokladů. Neměl by být hysterický a výbušný - s bavlníčkem nejlépe vyjdete po dobrém, ne s křikem a tresty. I když je cotonek považován za pejska antidepresivního, není to pes pro člověka, který se utápí v depresích a neustále se s někým hádá. Pod takovým vedení by se z cotonka stal utrápený a smutný pejsek. Coton je totiž velmi citlivý na duševní stav svého páníčka a často jej na sebe přejímá. Nový majitel cotonka by také měl být schopen sebeovládání, aby nepodléhal cotončímu dojemnému pohledu a nevychoval si z pejska tlustého a rozmazleného otravu.

Věk majitele není rozhodující. Výchovu cotonka relativně bez problému zvládnou i úplní začátečníci. Pokud rodiče naučí své děti základním pravidlům péče o pejska, můžou být pro bavlníčky i ony dobrými pánečky. Cotonek se stejně dobře hodí do početné rodiny jako k osamělým, třeba i starým lidem, kterým se postará o milou společnost.

Poslední faktor, který v časopise zabývajícím se psími sporty určitě nemůžeme vypustit, je možnost "využitelnosti" cotonka v této kynologické oblasti. Coton není nejlepším psem pro lidi, kteří se psím sportům chtějí věnovat velmi intenzivně a na vrcholové úrovni. Pokud ale pro vás je běhání agility, tancování se psem nebo poslušnost jen příjemným koníčkem, ve kterém si chcete občas zazávodit a složit si zkoušky, cotonek vás určitě nezklame. Nemáte-li na sportování v nějakém období zrovna tolik času, nemusíte se zase bát, že vám nevyběhaný coton zdemoluje celou domácnost.

Závěr

Cotonek jako každé plemeno se nehodí pro všechny. Já jsem si v tomto plemeni našla to, co k mé povaze krásně sedí. Jestli vás bavlníčci také okouzlili, zkuste s nimi chvilku pobýt a třeba právě pro vás bude tento malý inteligentní pejsek se záplavou bílé načechrané srsti tím nejlepším přítelem.


Tento článek vyšel v roce 2011 v 6. čísle časopisu Psí Sporty. Autorem je Tereza Zůnová z chovatelské stanice cotonků Laetitia Bohemica.

Originál článku v .jpg si můžete prohlédnout zde.

© Cotonland | Napsali o cotoncích | 08.02.2014

© 2008 - 2017 Cotonland | info@cotonland.cz